Kulturní centrum Týniště

Ovlivňují mrtví nás živé? Sluší se uchovávat hodnoty, které uznávali naši předkové? V čem jsme lepší než ti před námi? Hra se pokusí diváka hlavně pobavit, možná i trochu dojmout, popřípadě jej snad přivede na myšlenky, které přinášejí úlevu …

Zatraceně dobrá Duchařina
Nedokážu přesně vysvětlit proč, ale již od dětských let mám listopad spojený s nostalgickým vzpomínáním. Možná je to tím, že mne moje babička o Dušičkách brávala s sebou na hřbitov a vyprávěla mi o svých, dávno mrtvých, rodičích a příbuzných. Znal jsem je všechny. Nejvíc mi ale bylo líto prastrýce Viléma, který byl tělesně postižený a zemřel mlád na sepsi od zkaženého zubu. Za druhé války. Jak říkám: listopadová nostalgie.
A pak si takhle 1. listopadu sedíte v hledišti Kulturního centra v Týništi nad Orlicí, kam jste se přišel podívat na své kamarády z divadelní skupiny Temno, z týnišťského divadelního souboru Jirásek, díváte se na umně odvedené ochotnické představení, smějete se, občas pláčete a jste na necelé dvě hodiny šťastný.
Šťastný z několika důvodů. Šťastný ze šťastných vzpomínek. Šťastný z toho, když si vzpomenete, že jakmile jste tuhle podivnou partu lidí viděl poprvé hrát, tak jste si řekl: „…s těma bych jednou chtěl stát na jednom jevišti!“ A povedlo se. Dostal jsem tu možnost. Šťastný z toho, když vidíte, s jakou lehkostí hrají i nyní. V tuto chvíli a v tomto novém kuse. (Excelentní Eva Bartošová a David Šalata v titulních rolích). A šťastný z toho, že někdo (v tomto případě autorka a režisérka hry Eva Drábková) pojmenovala a do divadelní formy převedla to, co nás všechny s přibývajícím věkem tak trochu trápí – všechny, jak stárneme, tak nás opouštějí známí, kamarádi, příbuzní.
A to je vlastně memento a zároveň hlavní zápletka nového divadelního představení Duchařina, souboru Temno. Mluvme se sebou, dokud to je možné, protože hovořit s mrtvými, je tak strašně složité… To jen tak na okraj, abych neprozradil děj divákům, kteří se budou chtít vypravit na druhou premiéru, či další reprízy.
A svým ochotnickým kolegům a kamarádům přeji mnoho repríz, narvaných sálů a diváků tak šťastných, jako jsem byl toho pátečního večera já.
- Jan Štefek -

Autor a režie: Eva Drábková
Zvuk: Lukáš Tláskal
Světla: Katina Chalupová, Jan Novák
Obsazení:
Nicolas: Jirka Novák
Nancy: Petra Tláskalová
Norbert: Libor Stolín
Nikola: Lea Stolínová
Nikita: David Šalata
Nataša: Eva Bartošová
Nela: Laďka Šťovíčková
Natan: David Derner

Premiéra: 1.11.2019 v Kulturním domě v Týništi n. Orl.