Kulturní centrum Týniště

Letošní „hvězdou“ festivalu (v tomto smyslu) byl nesporně Královéhradecký kraj, navíc záštitu nad festivalem laskavě převzala (již po druhé) náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje – Mgr. Martina Berdychová. A nejenom to. Letos nás velmi mile překvapila, protože v doprovodu své asistentky ing. Radky Duškové v pátek celý festival svým krátkým „projevem“ zahájila. Myslím, že si program i atmosféru velmi užívala, jen se jí zde veřejně omlouvám, že jsem se jí díky různým drobným povinnostem nemohla více věnovat. Paní magistro – moc děkujeme a doufáme, že nám zachováte přízeň i do budoucna.

Krom „kraje“ festival finančně podpořilo také Město Týniště nad Orlicí (děkujeme panu starostovi Liborovi Koldinskému, že se festivalu nejen po oba dva dny zúčastnil, ale také, že jako zástupce města, v krátké řeči popřál festivalu zdar a divácký úspěch) a dalších téměř 20 subjektů.Většina jsou „týnišťáci“ a velmi nás těší, že je jich rok od roku více, a že se to pro většinu z nich stalo samozřejmostí a otázkou jakési „patriotské“ cti tímto způsobem se na akci podílet. Je to pro nás motivující a zavazující. Mezi nejvýznamnější sponzory letos patřily INGTOP METAL, s.r.o., ODEKO s.r.o., AGRICO a Gapa Group a.s., podrobný výčet všech přispěvatelů najdete na konci tohoto článku. Jménem pořadatele festivalu (Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí) i všech spoluorganizátorů moc všem děkujeme. Jste pro nás velmi důležití, neboť s vámi může růst úroveň festivalu.

Vlastně ještě ne - v zahradě ZUŠ během pátku dopoledne vybudovat pro vás útulné občerstvovací zákoutí a nemohu zapomenout na novinku letošního ročníku – oproti minulým letům přibyl stánek s moravským vínem - Adámkovo vinařství, které si zahrálo hlavní roli ve známém filmu BOBULE (kdo ochutnal, byl nadšen). A teď už můžeme …

Program začínal vždy v 18 hodin. Dramaturgicky zkušeně a velmi profesionálně připravený program musel bavit a zaujmout úplně každého posluchače, i naprostého laika v tomto žánru. V pátek i sobotu startovala program Bigbenďata – swingový orchestr ZUŠ Týniště nad Orlicí. Věkově nejmladší účinkující působí na jevišti mile a skromně, ale za výkon, který po oba dva dny předvedli, by se nemusel stydět kdekterý dospělý soubor (ne náhodou tento soubor získává jedno ocenění za druhým).

Následovalo vystoupení Down Beat Dixieland Bandu – Jeseník. Tento sedmičlenný soubor si získal publikum svým živým a spontánním vystoupením a vnesl do hlediště dobrou náladu. Utřifous Trio je parta mladých kluků nedávno absolvujících na ZUŠ v Lysé nad Labem, kteří bravurně ovládají své nástroje (bicí, piano, baskytara) a jejich nadšení, s jakým hrají, okamžitě nakazilo i diváky. Program pokračoval vystoupením Střezinského tanečního orchestru (říkají si pro zjednodušení „STO“), který letos slaví 15 let svého působení na ZUŠ Střezina. Souborem prošlo za dobu jeho trvání více než dvě stovky muzikantů, kteří nyní působí v orchestrech a kapelách na celém světě. V Týništi se představili s působivým repertoárem a při skladbě Je suis malade, zpěvačka (a saxofonistka v jedné osobě) Karolína Krečmerová sklidila od diváků aplaus ve stoje. A to už se pomalu schylovalo k vrcholu prvního dne – vystoupení Maranatha Gospel Choir, patrně největšího souboru tohoto druhu u nás čítající v plném počtu téměř 40 členů. Myslím, že mnozí z nás viděli na vlastní oči tento hudební styl poprvé (většina ho doposud znala pouze z filmů typu Sestra v akci). Příprava a nazvučení trvalo o trochu déle, ale vyplatilo se počkat. Navíc s nimi vystoupil jako host v Týništi velmi populární zpěvák Martin Růža. Známé gospelové písně, chytlavý rytmus, pohyb – to vše postupně přivedlo publikum do varu, takže se končilo dlouho po půlnoci, a to tancem před pódiem. Těžko o tom psát – to se musí vidět a zažít v atmosféře, kterou umí udělat jen prostředí týnišťského náměstíčka v kombinaci s výjimečně vnímavým a vyspělým publikem.

V sobotu přehlídka krásné swingové a jazzové hudby pokračovala. Po Bigbanďatech vystoupila asi největší hvězda letošního festivalu – jazzová zpěvačka (i autorka vlastních skladeb) – Jana Koubková. Na klavír ji velmi citlivě doprovodil Ondřej Kabrna. Každým coulem profesionální a komunikativní vystoupení nenechalo nikoho na pochybách, že má před sebou nekorunovanou královnu jazzové hudby u nás. Následovalo vystoupení Tribute2Headhunters s prezentací ojedinělého projektu - spojení jazzu, funku elektroniky a improvizace. Když se na pódiu sejde 5 špičkových muzikantů, není co řešit – prostě, je to paráda. Jako čtvrtá se v sobotu představila divákům mezinárodní salsová skupina La Descarga Salsa Orchestra - český překlad názvu kapely je „náhlý výboj energie“, přeneseně „uvolnění od starostí“ a přesně tak působilo vystoupení na diváky, jednoduše řečeno, najednou jsme se ocitli na hodinu na „latino“ párty. Jako každoročně vyvrcholením druhého festivalového dne byl Mladý týnišťský big band, letos s představením s názvem …v hávu první republiky, kterým zároveň svým vystoupením vzdal čest 100. výročí založení naší republiky. Muzikanti a zpěváci (Zdeňka Veselková Kolaříková a Pavel Švestka) nás přenesli do doby, kdy vznikaly skladby, kterým bezmála sto let života vůbec nic neubralo na kráse.  Dirigent a zakladatel Mtbb Pavel Plašil zahájil představení slovy: Je nám krásně, máme svůj kabaret! Stylizace, kostýmy, výběr písniček (Hallo Dolly, Slunečnice, Svítá, Sám já chodívám rád, atd.) v interpretaci vynikajících zpěváků, bravurní výkon celého bandu, to všechno vytvořilo tak autentickou atmosféru, že jsme se všichni, ať jsme chtěli, či nechtěli, přenesli do doby první republiky. Pro mě bylo vystoupení Mtbb absolutním vrcholem festivalu.

23. ročník týnišťského swingového festivalu Jardy Marčíka je za námi, ale pocit sounáležitosti a něčeho výjimečného těžko popsatelného slovy v každém divákovi a účastníkovi festivalu musel přetrvat ještě hodně dlouhou dobu. Ne nadarmo se i účinkující o organizaci a týnišťských divácích vyjadřují jen v superlativech a netají se tím, že by každému festivalu tohoto žánru přáli týnišťské prostředí a publikum.

A jak zde vše během chvilky vyrostlo, tak je během půl dne rozebráno, odvezeno, uklizeno, vráceno na své místo – jako by vůbec nic nebylo. Na ZUŠ probíhá normální výuka (z oken se linou zvuky různých nástrojů), tam, kde bylo ještě včera pódium, jezdí auta, …

Tak zase za rok …

Hradec Králové je v rámci České republiky nejlepším místem k žití. Týniště nad Orlicí je nejlepším místem pro swingový festival – je to výsledek souhry šťastných okolností, ale také nikdy nekončící práce a spolupráce mnoha a mnoha lidí pro lidi.

- Dana Dobešová -

P.S. A ještě počasí – jako kdyby tohle všechno tam nahoře věděli - na celý festival svítilo po oba dva dny sluníčko (děkujeme…).